Finance je pro všechny

Bavíte se rádi o financích a nebo je vám to jedno? Protože nÄ›kteří lidé se opravdu hodnÄ› rádi baví o financích a také o svÄ›tové politice, anebo o Äeské ekonomice. Abych se pÅ™iznala, tak já sice peníze mám ráda a také se moc ráda bavím o financích, ale Å¡tve mÄ›, že lidé nemají na nic stále peníze. Nevím, jestli je to pravda, ale kolikrát slýchám, že lidé opravdu nemají vůbec peníze, aby tÅ™eba si dokázali žít tak, jak chtÄ›jí. Já vím, že lidé se také samozÅ™ejmÄ› musí uskromnit, když na to nemají peníze, když nejsou finance. Také jednoznaÄnÄ› si ÄlovÄ›k nemůže vyskakovat a nemůže si koupit úplnÄ› vÅ¡echno, co on by si přál. Například já já mám vyhlédlou jednu opravdu krásnou koženou bundu, která stojí skoro deset tisíc korun, ale jelikož si to nemohu dovolit, tak pouze jenom o ní budu snít.

Ale Å™ekla jsem si, že jednoho dne si jí koupím, proto si malou Äást financí dávám bokem. A mÄ›síÄnÄ› si dávám osm set korun bokem a že si ji opravdu koupím. A ono to vychází, že už v únoru budu mít celou Äástku, tak jsem si Å™ekla, že si tuto bundu už koneÄnÄ› koupím. Já si myslím, že když lidé si takhle dávají také bokem nÄ›jaké finance, tak samozÅ™ejmÄ› budou potom rádi, když si budou moct koupit nÄ›co, co opravdu chtÄ›jí.

Je logické, že když si nÄ›co Å¡etříte a dáváte si peníze bokem a potom si to koupíte, tak potom je skvÄ›lé, že vlastnÄ› vám to chybÄ›t nebude. Je potom opravdu hodnÄ› těžké, když musíte dát velikou Äástku naráz. Proto, i když jsem tÅ™eba dÄ›lala tady u nás novostavbu, tak jsem vždycky platila radÄ›ji vÅ¡echno hned, než abych potom tÅ™eba dávala dohromady osmdesát tisíc korun a nebo sto tisíc korun. Tady jde vidÄ›t, že sice je to vlastnÄ› stejná Äástka, kdyby se dávala naráz a nebo po Äástech, ale stále tak psychicky vidíte, že ty finance stále máte a že tolik neplatíte. Je to troÅ¡ku psychologie. Proto si myslím, že by ale lidé i tak mÄ›li Å¡etÅ™it peníze, protože penÄ›z není nikdy dost a nikdy se neví, co bude zítra. A nebo za mÄ›síc.